Nourúz

22. dubna, sobota

Nourúz
© ShutterStock
Nourúz je tradiční oslava perského Nového roku, která se slaví v den jarní rovnodennosti, obvykle kolem 20. nebo 21. března. Tento svátek má kořeny v předislámské Persii a je spojen s obnovou přírody, novým začátkem a nadějí. Slaví se především v Íránu, Afghánistánu, Tádžikistánu, Ázerbájdžánu, Iráku (zejména mezi Kurdy), ale také v některých částech Střední Asie, Kavkazu a mezi diasporou po celém světě.

Původ a historie
Nourúz má více než 3000 let starou historii a vychází ze zoroastriánské tradice, která kladla důraz na cykly přírody a rovnováhu mezi světlem a temnotou. Slovo „Nourúz“ pochází z perštiny a znamená „nový den“. I po příchodu islámu do Persie si svátek zachoval svou kulturní a sekulární povahu a stal se důležitou součástí národní identity.

Tradiční zvyky a přípravy
Přípravy na Nourúz začínají několik týdnů předem a zahrnují důkladný úklid domácnosti (tzv. „khāneh tekānī“), nákup nového oblečení a přípravu slavnostního stolu zvaného „haft-sín“. Tento stůl obsahuje sedm předmětů začínajících na písmeno „s“ v perštině, z nichž každý symbolizuje určitou hodnotu nebo přání do nového roku:

- Sabzeh (naklíčená semena) – symbolizuje znovuzrození a růst
- Samanu (sladká pšeničná kaše) – hojnost a plodnost
- Senjed (sušené plody jerlínu) – láska
- Seer (česnek) – zdraví
- Seeb (jablko) – krása a zdraví
- Somāq (koření z dřišťálu) – trpělivost
- Serkeh (ocet) – stáří a zkušenost

Na stole se často objevují také další předměty jako zrcadlo, svíčky, malovaná vejce, zlaté rybky, mince a kniha poezie nebo posvátný text.

Průběh oslav
Oslavy Nourúzu trvají přibližně dva týdny. Prvním dnem je samotný den rovnodennosti, kdy rodiny vítají nový rok společným posezením u haft-sínu. Během následujících dnů lidé navštěvují příbuzné a přátele, vyměňují si dárky a přejí si štěstí. Děti často dostávají peníze nebo malé dárky.

Poslední den oslav, zvaný „Sizdeh Bedar“, připadá na 13. den nového roku. Lidé vyrážejí do přírody, aby si užili pikniky a symbolicky „vypustili“ špatnou energii. Naklíčené rostlinky ze stolu haft-sín se házejí do řeky nebo potoka jako symbol odevzdání starého roku přírodě.

Kulturní význam
Nourúz je nejen oslavou příchodu jara, ale také hluboce zakořeněným kulturním rituálem, který podporuje rodinné vazby, úctu k tradicím a spojení s přírodou. V roce 2010 byl Nourúz zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO a OSN jej uznala jako Mezinárodní den Nourúzu.

Tento svátek je příkladem kulturní kontinuity a identity, která překračuje náboženské, etnické i geografické hranice.

NourúzOficiální webová stránka

Nourúz – zbývá dní: 98. Vytvoř odpočítávání do události

Nourúz v jiných letech

Nourúz v jiných zemích

Tato stránka používá cookies. Pokračováním v používání tohoto webu souhlasíte s našimi zásadami ohledně používání souborů cookie.