Roš ha-šana
22 - 24. září, pondělí – středa
Náboženský význam
Roš ha-šana je jedním z nejposvátnějších dnů v židovském kalendáři a zahajuje období deseti dnů pokání, které vrcholí svátkem Jom kipur – Dnem smíření. Podle židovské tradice je v tento den otevřena „Kniha života“, do níž jsou zapsány skutky lidí. Věřící se snaží o sebereflexi, pokání, modlitbu a dobré skutky, aby si zajistili příznivý Boží rozsudek.
Tradiční zvyky
Mezi nejvýznamnější tradice Roš ha-šana patří troubení na šofar – beraní roh, který symbolizuje duchovní probuzení a připomíná věřícím, aby se obrátili k Bohu. Bohoslužby během těchto dnů jsou delší a obsahují zvláštní modlitby, včetně přiznání hříchů a proseb o odpuštění.
Dalšími zvyky jsou:
- Jídla symbolizující sladký a příznivý nový rok, například jablka namáčená v medu.
- Konzumace kulatého chleba chala, který symbolizuje cyklický charakter roku.
- Tzv. tašlich – rituál, při němž věřící symbolicky odhazují své hříchy do tekoucí vody.
Rodinné a společenské aspekty
Roš ha-šana je také časem setkávání rodin a přátel. Společné večeře a slavnostní jídla jsou důležitou součástí oslav. Lidé si přejí „šana tova“ – dobrý rok, a posílají si novoroční přání. Svátek je zároveň obdobím vnitřního ztišení a duchovní obnovy.
Liturgické prvky
Během Roš ha-šana se v synagogách čtou specifické pasáže z Tóry a recitují se zvláštní modlitby, například „Avinu Malkeinu“ (Náš Otec, náš Králi). Důležitou součástí liturgie je také připomínka Božího království, památka na šofar a připomenutí Božího soudu.
Roš ha-šana tak není pouze oslavou nového roku, ale hluboce duchovním svátkem, který vybízí k zamyšlení nad vlastním životem, k pokání a k obnově vztahu s Bohem i s ostatními lidmi.