Silvestr
31. prosince, středa
Původ názvu a historie
Název „Silvestr“ pochází z latinského jména svatého Silvestra I., který byl papežem v letech 314–335 a zemřel právě 31. prosince. V katolickém kalendáři je tento den zasvěcen jeho památce. Oslavy přelomu roku však sahají až do starověku – Římané například slavili konec roku v rámci svátků zasvěcených bohu Janovi (Janus), který měl dvě tváře – jednu hledící do minulosti a druhou do budoucnosti.
Tradiční zvyky a oslavy
Silvestrovské oslavy se liší podle regionu a kultury, ale některé zvyky jsou rozšířené celosvětově:
- Půlnoční přípitek šampaňským nebo jiným slavnostním nápojem
- Ohňostroje a petardy jako symbol vyhánění zlých duchů a vítání nového roku
- Společné sledování televizních přenosů a odpočítávání posledních vteřin roku
- Tradiční pokrmy, které mají přinést štěstí a hojnost (např. čočka v Česku, hroznové víno ve Španělsku)
- Novoroční předsevzetí, která si lidé dávají s cílem zlepšit svůj život
Silvestr v České republice
V České republice je Silvestr jedním z nejoblíbenějších svátků. Lidé se scházejí s přáteli nebo rodinou, pořádají večírky, sledují televizní silvestrovské programy a o půlnoci vítají nový rok ohňostrojem. Tradičním pokrmem bývá chlebíček, brambůrky, jednohubky a často se podává čočka, která má symbolizovat peníze a hojnost v novém roce.
Bezpečnost a ohleduplnost
V posledních letech se stále více diskutuje o negativních dopadech silvestrovských ohňostrojů na zvířata, životní prostředí i lidské zdraví. Mnoho měst proto omezuje nebo zcela zakazuje používání pyrotechniky a místo toho pořádá organizované světelné show nebo tiché ohňostroje.
Silvestr tak představuje nejen konec jednoho roku, ale i symbolický začátek nového období, které lidé vítají s nadějí, radostí a přáním všeho dobrého.
Silvestr v jiných letech
- 2021 31. prosince, pátek
- 2022 31. prosince, sobota
- 2023 31. prosince, neděle
- 2024 31. prosince, úterý
- 2026 31. prosince, čtvrtek
Silvestr v jiných zemích
Zobrazit více