Sámský národní den
6. března, čtvrtek
Historie a význam
První sámská konference v roce 1917 byla organizována norskou aktivistkou Elsou Laulou Renberg a znamenala počátek politického sjednocení Sámů napříč státními hranicemi. Cílem bylo řešit společné problémy, jako byla práva na půdu, vzdělání a kulturní zachování. Sámský národní den byl oficiálně ustanoven v roce 1992 během 15. sámské konference v Helsinkách a od té doby se stal důležitým dnem pro sámskou komunitu.
Tradiční oslavy
Oslavy zahrnují kulturní akce, koncerty, výstavy, přehlídky tradičního sámského oděvu (gákti), a také veřejné projevy a vzdělávací programy. V mnoha městech se vyvěšuje sámská vlajka a zpívá se sámská hymna „Sámi soga lávlla“. Školy a instituce v sámských oblastech často pořádají speciální programy, které připomínají sámskou historii a tradice.
Sámská identita a současnost
Sámský národní den je nejen oslavou, ale i připomínkou pokračujícího boje za práva původních obyvatel. Sámské parlamenty v Norsku, Švédsku a Finsku hrají důležitou roli v prosazování práv Sámů, zejména v otázkách jazyka, vzdělávání, soběstačnosti a ochrany tradičního způsobu života, jako je pastevectví sobů. Tento den tak posiluje národní hrdost a podporuje mezinárodní povědomí o sámské kultuře a jejím významu.
Symbolika a vlajka
Sámská vlajka, která byla poprvé představena v roce 1986, je důležitým symbolem národní identity. Její barvy – červená, modrá, zelená a žlutá – odkazují na tradiční sámský oděv a přírodu. Kruhový motiv symbolizuje slunce a měsíc, které mají v sámské mytologii zásadní význam.
Sámský národní den tak představuje nejen kulturní svátek, ale i důležitý politický a společenský moment pro původní obyvatele severní Evropy.