Den Runeberga
5. března, středa
Život a dílo Johana Ludviga Runeberga
Runeberg byl nejen básníkem, ale také učitelem a profesorem. Jeho nejznámějším dílem je sbírka básní „Fänrik Ståls sägner“ (Pověsti praporčíka Ståla), která popisuje hrdinské činy finských vojáků během finské války mezi Švédskem a Ruskem v letech 1808–1809. První báseň této sbírky, „Vårt land“ (Naše země), se stala textem finské národní hymny. Runebergova poezie oslavuje vlastenectví, odvahu a morální sílu obyčejných lidí.
Tradiční oslavy
Den Runeberga se ve Finsku připomíná především kulturně. Školy, knihovny a kulturní instituce pořádají literární večery, recitace básní a přednášky o Runebergově životě a díle. V některých městech se konají i slavnostní koncerty nebo divadelní představení inspirovaná jeho tvorbou.
Runebergův dort
Nejznámější tradicí spojenou s tímto svátkem je konzumace tzv. Runebergova dortu (finsky Runebergintorttu). Jedná se o malý válcovitý koláček s příchutí mandlí a rumu, ozdobený malinovou marmeládou a cukrovou polevou. Podle legendy tento dezert poprvé připravila Runebergova manželka Fredrika, která byla rovněž spisovatelkou.
Význam svátku
Den Runeberga není státním svátkem, ale je široce uznáván jako důležitý kulturní den. Připomíná nejen osobnost samotného básníka, ale i význam literatury a jazyka pro národní identitu. V zemi, kde se mluví dvěma úředními jazyky – finštinou a švédštinou – má Runebergův odkaz zvláštní význam jako most mezi těmito dvěma jazykovými komunitami.