Den velkého sjednocení
1. prosince, pondělí
Historické pozadí
Na konci první světové války se Rakousko-Uhersko rozpadlo a národy v jeho rámci začaly usilovat o sebeurčení. Rumuni žijící v Transylvánii, která byla do té doby součástí habsburské monarchie, využili příležitosti a požadovali spojení s Rumunskem. Tento krok byl podpořen i mezinárodními událostmi, zejména principem sebeurčení národů, který prosazoval americký prezident Woodrow Wilson.
Význam pro Rumunsko
Den velkého sjednocení je vnímán jako symbol národní jednoty a identity. Událost z roku 1918 vedla k vytvoření tzv. Velkého Rumunska, které zahrnovalo všechna hlavní historická území obývaná Rumuny – Valašsko, Moldavsko, Dobrudžu, Bukovinu, Besarábii a Transylvánii. Tento den je proto považován za nejvýznamnější státní svátek Rumunska.
Oslavy a tradice
Den velkého sjednocení je v Rumunsku státním svátkem a každoročně se slaví 1. prosince. Oslavy zahrnují:
- vojenské přehlídky, zejména v Bukurešti a v Alba Iulia
- kladení věnců k památníkům padlých
- kulturní akce, koncerty a výstavy
- projevy politických představitelů
Město Alba Iulia hraje v oslavách zvláštní roli, protože právě zde bylo sjednocení vyhlášeno. Každoročně se zde konají slavnostní ceremonie, které přitahují tisíce návštěvníků z celé země.
Současný význam
Den velkého sjednocení je nejen připomínkou historické události, ale také příležitostí k vyjádření národní hrdosti a solidarity. V moderním Rumunsku je tento den vnímán jako moment reflexe nad minulostí i budoucností země, a to jak z hlediska národní identity, tak i evropské integrace.
Den velkého sjednocení v jiných letech
- 2021 1. prosince, středa
- 2022 1. prosince, čtvrtek
- 2023 1. prosince, pátek
- 2024 1. prosince, neděle
- 2026 1. prosince, úterý