Den tragédie v Černově
27. ledna, pondělí
Historické pozadí
Kostel v Černové byl postaven z iniciativy místního kněze a národního buditele Andreje Hlinky, který byl mezi obyvateli velmi oblíbený. Hlinka však byl v té době suspendován a nemohl svěcení kostela vykonat. Místní obyvatelé proto požadovali, aby svěcení odloženo, dokud se Hlinka nebude moci vrátit. Uherské úřady však rozhodly jinak a poslaly do Černové jiného kněze, který měl kostel vysvětit. Proti tomu se postavili místní obyvatelé a pokusili se svěcení zabránit. Došlo ke střetu s četnictvem, které začalo střílet do davu.
Důsledky a ohlas
Černovská tragédie vyvolala silný mezinárodní ohlas. Událost byla široce medializována nejen v rámci Rakousko-Uherska, ale i v zahraničí, zejména v západní Evropě a Spojených státech. Kritika uherské politiky vůči Slovákům se stala součástí širšího diskurzu o národnostním útlaku v mnohonárodnostní monarchii. Tragédie posílila slovenské národní hnutí a upevnila postavení Andreje Hlinky jako vůdčí osobnosti slovenského politického a náboženského života.
Den tragédie v Černové jako památný den
Na památku této události byl 27. červen 2007 slovenským parlamentem vyhlášen jako Den tragédie v Černové. Tento den připomíná nejen samotnou tragédii, ale i širší boj Slováků za národní a kulturní práva v období uherské nadvlády. Přestože se nejedná o státní svátek s pracovním volnem, je to významný památný den, který je připomínán pietními akcemi, přednáškami a vzpomínkovými událostmi, zejména v regionu Liptova.
Význam pro slovenskou identitu
Černovská tragédie se stala symbolem slovenského národního uvědomění a odporu proti maďarizaci. Událost je často připomínána v kontextu boje za jazyková a náboženská práva a jako důkaz o tvrdosti maďarské národnostní politiky v Uhersku. V kolektivní paměti Slováků zaujímá podobné místo jako jiné klíčové momenty národního obrození.