Národní den ručního psaní
23. ledna, pátek
<h2>Historie vzniku</h2>
Den byl iniciován americkou asociací Writing Instrument Manufacturers Association (WIMA) v roce 1977 jako propagační aktivita zaměřená na psací potřeby a zachování tradice ručního psaní. Datum 23. ledna bylo zvoleno podle data narození Johna Hancocka (23. ledna 1737), jehož výrazný podpis na Deklaraci nezávislosti se stal v anglicky mluvících zemích symbolem osobního podpisu.
<h2>Význam a role</h2>
Národní den ručního psaní není státním svátkem, ale má význam především kulturní a pedagogický. Slouží k:
- podpoře gramotnosti, rozvoje jemné motoriky a schopností psaní,
- propagaci výuky kurzívy a rukopisu ve školách,
- připomenutí hodnoty osobních dopisů a dokumentů psaných rukou,
- propagaci odvětví výroby psacích potřeb, kaligrafie a archivnictví.
Den má rovněž význam pro odborné skupiny, jako jsou učitelé, kaligrafové, výrobci psacích potřeb a konzervátoři historických dokumentů.
<h2>Tradice a formy oslavy</h2>
Tradiční způsoby připomínky dne zahrnují:
- psaní dopisů, pohlednic nebo deníkových zápisků ručně místo elektronickou cestou,
- cvičení rukopisu a kurzívy ve školách,
- workshopy a demonstrace kaligrafie,
- propagační akce a slevy u výrobců a prodejců psacích potřeb,
- výstavy historických rukopisů a podpisů v muzeích a archivech,
- aktivity na sociálních sítích s označením například #NationalHandwritingDay.
<h2>Zajímavosti</h2>
- John Hancock se stal symbolem výrazného podpisu; jeho jméno se v angličtině používá i jako synonymum pro „podpis“ (hancock).
- Den vznikl z iniciativy průmyslové asociace, nikoli jako vládní či náboženské ustanovení.
- V době digitalizace získává den pozornost aktivistů a pedagogů, kteří upozorňují na rozdílné kognitivní a motorické přínosy ručního psaní ve srovnání s psaním na klávesnici.