Slavnost Těla a Krve Páně
19. června, čtvrtek
Historie a původ
Slavnost vznikla ve 13. století z iniciativy augustiniánské řeholnice svaté Juliány z Lutychu, která měla vizi, že církvi chybí svátek na oslavu eucharistie. Její úsilí vedlo k tomu, že papež Urban IV. v roce 1264 ustanovil svátek pro celou církev bulou Transiturus de hoc mundo. K rozšíření slavení přispěl i teolog svatý Tomáš Akvinský, který pro tuto příležitost složil liturgické texty a hymny, například slavný hymnus „Pange lingua“.
Liturgické slavení
Slavnost Těla a Krve Páně je spojena s bohoslužbou, při níž se zvlášť zdůrazňuje význam eucharistie. Po mši svaté často následuje eucharistický průvod, při kterém je Nejsvětější svátost nesena v monstranci ulicemi města nebo vesnice. Tento průvod je výrazem veřejného vyznání víry a úcty k eucharistii. V některých oblastech se při průvodu staví čtyři oltáře, u kterých se čtou evangelia a uděluje požehnání.
Symbolika a význam
Slavnost připomíná ústřední tajemství katolické víry – že Ježíš Kristus je skutečně přítomen v eucharistii. Je to den díkůvzdání za dar svátosti oltářní a příležitost k veřejnému vyjádření víry. Průvody a slavnostní výzdoba, jako jsou květinové koberce nebo ozdobené ulice, mají symbolizovat radost a úctu k této svátosti.
Tradice a zvyky
V mnoha zemích je Boží Tělo státním svátkem a slaví se s velkou slavností. Mezi tradiční zvyky patří:
- procesí s Nejsvětější svátostí
- květinové koberce a výzdoba ulic
- stavění venkovních oltářů
- zpěv eucharistických písní a modliteb
Slavnost Těla a Krve Páně tak představuje významný moment v liturgickém roce, kdy se věřící zaměřují na tajemství eucharistie a vyjadřují svou víru nejen v kostele, ale i veřejně.
Slavnost Těla a Krve Páně v jiných letech
- 2022 16. června, čtvrtek
- 2023 8. června, čtvrtek
- 2024 30. června, čtvrtek
- 2026 4. června, čtvrtek
Slavnost Těla a Krve Páně v jiných zemích
Zobrazit více