A kommunista diktatúrák áldozatainak emléknapja
június 27, péntek
Tento památný den slouží k uctění památky všech obětí komunistické totality – lidí, kteří byli vězněni, mučeni, popraveni nebo jinak perzekvováni kvůli svým názorům, víře nebo odporu vůči režimu. Připomíná také utrpení těch, kteří byli nuceni opustit svou vlast, byli zbaveni majetku, svobody nebo lidské důstojnosti.
Historické pozadí
Po druhé světové válce se Československo dostalo pod vliv Sovětského svazu a v roce 1948 došlo k převzetí moci komunistickou stranou. Následovalo období tvrdé totality, kdy byly potlačovány občanské svobody, svoboda slova, náboženské vyznání a politická pluralita. Lidé byli zatýkáni bez důvodu, docházelo k politickým procesům, nuceným pracím v uranových dolech, deportacím a dalším formám útlaku.
Formy připomínky
Každoročně se v tento den konají pietní akce, kladení věnců, mše a veřejná shromáždění. Nejvýznamnější událostí je pietní akt u památníku obětem komunismu na pražském Újezdě. Účastní se ho představitelé státu, církví, neziskových organizací i veřejnost. V médiích a školách se často připomínají příběhy jednotlivých obětí a osudy lidí, kteří se postavili proti režimu.
Význam dne v současnosti
Den památky obětí komunistického režimu má důležitý význam i dnes. Připomíná hodnoty svobody, demokracie a lidských práv, které nebyly vždy samozřejmostí. Slouží jako varování před návratem totalitních praktik a jako výzva k ochraně demokratických principů. Je také projevem úcty k těm, kteří za tyto hodnoty zaplatili nejvyšší cenu.