Zelený čtvrtek
17. května, čtvrtek
Liturgické zvyklosti
V katolické církvi se na Zelený čtvrtek koná mše na památku Poslední večeře Páně. Během této mše se často provádí obřad mytí nohou, který připomíná Ježíšův čin pokory. Po mši se oltář zbavuje ozdob a svatostánek se vyprázdní, což symbolizuje Ježíšovo zatčení a začátek jeho utrpení. Zvony v kostelech umlkají až do Velikonoční vigilie a nahrazují je tradiční řehtačky.
Původ názvu a lidové tradice
Název „Zelený čtvrtek“ pravděpodobně pochází z německého „Gründonnerstag“, což může být odvozeno od slova „greinen“ (plakat) nebo od barvy zelené, která symbolizuje nový život a pokání. V lidových tradicích se tento den spojoval s očistou těla i duše. Lidé se například omývali v potocích, aby si zajistili zdraví, a věřilo se, že kdo na Zelený čtvrtek sní něco zeleného, bude po celý rok zdravý.
Tradiční pokrmy
Na Zelený čtvrtek se tradičně připravují jídla z jarních bylinek, jako je špenát, kopřivy nebo petržel. Oblíbeným pokrmem bývá špenát s vejcem a bramborem. Tato tradice má kořeny v lidové víře, že zelené rostliny přinášejí očistu a vitalitu.
Význam v současnosti
Zelený čtvrtek zůstává významným dnem pro křesťany po celém světě. Připomíná hodnoty služby, pokory a lásky k bližnímu. I když některé lidové zvyky ustupují, duchovní poselství tohoto dne zůstává aktuální a inspirující.
Zelený čtvrtek v jiných letech
Zelený čtvrtek v jiných zemích
Zobrazit více