Den rumunského jazyka
31. srpna, neděle
Historie a vznik svátku
Den rumunského jazyka byl oficiálně ustanoven v Rumunsku v roce 2013 zákonem č. 53/2013. V Moldavsku se svátek slaví již od roku 1990, původně pod názvem „Den našeho státního jazyka“ (Ziua Limbii Noastre), a od roku 2023 byl přejmenován na „Den rumunského jazyka“, aby odrážel společný jazykový základ obou zemí. Datum 31. srpna bylo zvoleno symbolicky jako připomínka jazykových reforem a kulturního obrození, které probíhalo v 19. století.
Význam pro rumunskou kulturu
Rumunština je románský jazyk s latinskými kořeny, který se vyvíjel pod vlivem různých kulturních a historických vlivů. Den rumunského jazyka je příležitostí k připomenutí významu jazyka jako nástroje národní jednoty a kulturní identity. V tento den se konají literární večery, recitace poezie, koncerty, výstavy a další kulturní akce, které oslavují jazyk a jeho roli v historii a společnosti.
Oslavy a aktivity
V Rumunsku i Moldavsku se svátek slaví jak na státní, tak na místní úrovni. Do oslav se zapojují školy, univerzity, kulturní instituce a veřejné organizace. V některých městech se pořádají veřejná čtení děl významných rumunských autorů, jazykové semináře a diskuze o vývoji jazyka. Média často vysílají speciální pořady věnované rumunštině a jejímu významu.
Mezinárodní rozměr
Den rumunského jazyka se slaví také v rumunských komunitách v zahraničí, zejména v zemích s početnou rumunskou diasporou, jako jsou Itálie, Španělsko, Německo, Kanada či Spojené státy. Rumunské kulturní instituce v zahraničí, jako jsou kulturní centra a velvyslanectví, organizují různé akce na podporu rumunského jazyka a kultury.
Význam pro Moldavsko
V Moldavsku má svátek zvláštní význam, protože jazyková otázka je zde dlouhodobě předmětem politických a kulturních debat. Přijetím názvu „Den rumunského jazyka“ v roce 2023 moldavský parlament oficiálně uznal jazykovou jednotu s Rumunskem, což bylo vnímáno jako důležitý krok k posílení národní identity a evropské orientace země.
Den rumunského jazyka tak není pouze oslavou jazykového dědictví, ale i symbolem kulturní sounáležitosti a historické kontinuity rumunsky mluvících národů.