Výročí Slovenského národního povstání
29. srpna, pátek
Historické pozadí
Po vzniku Slovenského státu v roce 1939 se země stala satelitem nacistického Německa. V roce 1944, kdy se fronta přibližovala k hranicím Slovenska, se zintenzivnily aktivity domácího odboje. Povstání bylo plánováno jako koordinovaná akce s postupující Rudou armádou. Přestože došlo k předčasnému zahájení bojů kvůli německé okupaci, povstalci dokázali na několik týdnů ovládnout rozsáhlé území středního Slovenska.
Průběh povstání
Povstání začalo 29. srpna 1944, kdy slovenská armáda a partyzánské jednotky obsadily Banskou Bystrici, která se stala centrem odboje. Do bojů se zapojilo přibližně 60 000 vojáků a partyzánů. Povstání však čelilo silné přesile německých jednotek a nedostatku koordinace se Sověty. Po dvou měsících bojů bylo hlavní centrum povstání dobyto a povstalci se stáhli do hor, kde pokračovali v partyzánské válce až do osvobození Slovenska v roce 1945.
Význam a odkaz
Slovenské národní povstání je považováno za symbol boje za svobodu, demokracii a odpor proti totalitním režimům. Jeho význam přesahuje vojenský rámec – ukázalo, že část slovenského obyvatelstva se aktivně postavila proti fašismu. Povstání je dodnes připomínáno jako důležitý mezník slovenských dějin.
Státní svátek
29. srpen je na Slovensku státním svátkem – Dnem Slovenského národního povstání. Každoročně se konají pietní akty, vojenské přehlídky a kulturní akce, zejména v Banské Bystrici, kde sídlí i Muzeum SNP. Tento den slouží nejen k uctění památky padlých, ale i k připomenutí hodnot, za které povstalci bojovali.