Den nespravedlivě stíhaných
13. května, neděle
Historické pozadí
Po únoru 1948, kdy se komunistická strana chopila moci, začalo období tvrdých represí vůči skutečným i domnělým odpůrcům režimu. Tisíce lidí byly zatčeny, souzeny v inscenovaných procesech, vězněny, mučeny a mnozí z nich i popraveni. Oběťmi byli nejen političtí představitelé demokratických stran, ale i obyčejní občané, duchovní, studenti, podnikatelé nebo rolníci, kteří se odmítli podřídit totalitnímu systému.
Milada Horáková a její odkaz
Milada Horáková, právnička a politička, byla aktivní členkou odboje za druhé světové války a po válce poslankyní za Československou stranu národně socialistickou. V roce 1949 byla zatčena a v roce 1950 odsouzena k trestu smrti v politickém procesu, který byl veden pod silným vlivem sovětských poradců. Její poprava vyvolala mezinárodní protesty, včetně výzev k milosti od významných osobností jako Albert Einstein nebo Winston Churchill. Přesto byla 27. června 1950 popravena.
Význam a připomínka
Den nespravedlivě stíhaných byl oficiálně ustanoven v roce 2000 jako významný den České republiky. Jeho cílem je připomínat utrpení lidí, kteří byli perzekvováni z politických důvodů, a zároveň varovat před opakováním totalitních praktik. V tento den se konají pietní akty, výstavy, přednášky a další akce, které mají za cíl vzdělávat veřejnost o temných kapitolách české historie.
Současný význam
Připomínka Dne nespravedlivě stíhaných má v dnešní době nejen historický, ale i morální rozměr. Upozorňuje na důležitost svobody, demokracie a právního státu. Je také výrazem úcty k těm, kteří se postavili proti útlaku, často za cenu vlastního života. Tento den slouží jako memento pro současnou i budoucí generaci, aby si uvědomila hodnotu svobody a nutnost její ochrany.
Den nespravedlivě stíhaných v jiných letech
- 2021 13. května, úterý
- 2022 13. května, středa
- 2023 13. května, čtvrtek
- 2024 13. května, sobota
- 2026 13. května, pondělí