Den památky genocidy Arménů
24. května, čtvrtek
Historické pozadí
Arméni žili po staletí v oblasti Malé Asie a Kavkazu, často jako menšina v Osmanské říši. Na počátku 20. století se zhoršující se politická situace, nacionalistické tendence a obavy z kolaborace Arménů s nepřátelským Ruskem vedly k rozhodnutí osmanského vedení o „řešení arménské otázky“. To vyústilo v masové deportace, pochody smrti, hladomory a systematické vraždění.
Průběh genocidy
Genocida probíhala v několika fázích:
- Zatýkání a popravy arménských elit v dubnu 1915
- Deportace civilního obyvatelstva do syrské pouště
- Organizované masakry a znásilňování
- Zabavování majetku a kulturní destrukce
Oběti byly často nuceny absolvovat pochody smrti bez jídla a vody, během nichž byly vystaveny útokům vojáků, banditů a přírodním podmínkám.
Mezinárodní uznání
Genocida Arménů je považována za jednu z prvních moderních genocid. Termín „genocida“ byl částečně inspirován právě těmito událostmi. Přestože Turecko, nástupnický stát Osmanské říše, genocidu oficiálně neuznává, mnoho zemí včetně Francie, Německa, Ruska, Kanady a České republiky ji uznalo jako historický fakt.
Památka a připomínka
Den památky genocidy Arménů se každoročně připomíná 24. dubna. V Arménii je státním svátkem a tisíce lidí se scházejí u památníku Tsitsernakaberd v Jerevanu, kde kladou květiny k věčnému ohni. Po celém světě se konají vzpomínkové akce, výstavy, přednášky a bohoslužby.
Význam pro současnost
Připomínání genocidy má nejen historický význam, ale i morální a politický. Slouží jako varování před nebezpečím nenávisti, nacionalismu a lhostejnosti. Arménská diaspora po celém světě hraje klíčovou roli v udržování paměti a boji za mezinárodní uznání genocidy.
Den památky genocidy Arménů v jiných letech
- 2021 24. května, sobota
- 2022 24. května, neděle
- 2023 24. května, pondělí
- 2024 24. května, středa
- 2026 24. května, pátek