Den státnosti
20. srpna, středa
Historický význam
Svatý Václav byl kníže z rodu Přemyslovců, který vládl v první polovině 10. století. Jeho vláda je spojována s šířením křesťanství a upevňováním vztahů s okolními státy, zejména se Svatou říší římskou. Po své smrti byl Václav prohlášen za svatého a stal se symbolem české státnosti, křesťanství a národní identity. Jeho postava je dodnes vnímána jako morální vzor a ochránce českého národa.
Současné slavení
Den české státnosti je příležitostí k připomenutí historických kořenů českého státu a jeho kulturní tradice. V tento den se konají různé pietní akce, mše a slavnostní shromáždění, zejména ve Staré Boleslavi, kde se nachází místo Václavovy smrti. Tradičně se také koná Národní svatováclavská pouť, která přitahuje věřící i návštěvníky z celé země.
Symbolika svatého Václava
Svatý Václav je často zobrazován jako rytíř s kopím a praporem, někdy na koni. Jeho socha na Václavském náměstí v Praze je jedním z nejznámějších symbolů hlavního města. Václav je rovněž patronem české země a jeho jméno nese i známá svatováclavská koruna, která je součástí českých korunovačních klenotů.
Význam pro českou identitu
Den české státnosti není jen připomínkou historické postavy, ale také reflexí hodnot, na nichž je český stát postaven – svobody, víry, spravedlnosti a kulturní kontinuity. Svátek tak slouží jako připomínka národní hrdosti a historické paměti, která formuje současnou českou společnost.