Svátek stánků
6. října, pondělí
6 - 12. října, pondělí – neděle
Význam a symbolika
Svátek stánků je jedním ze tří poutních svátků (spolu s Pesachem a Šavuotem), kdy měli Izraelité přicházet do Jeruzaléma s oběťmi do Chrámu. Je to svátek radosti a vděčnosti za úrodu, a zároveň připomínka Boží přítomnosti během putování pouští. Sukot má jak historický, tak zemědělský význam – slaví se po sklizni, jako dík za plody země.
Tradiční zvyky
Během svátku si Židé staví dočasné přístřešky – suky – ve kterých jedí, modlí se a někteří v nich i přespávají. Tyto stánky mají být postaveny pod širým nebem a jejich střecha (s'chach) musí být z přírodních materiálů, které nebyly zpracovány na jiné účely (např. větve, palmové listy).
Dalším důležitým prvkem svátku je arba'at ha-minim – čtyři druhy rostlin: etrog (citron), lulav (palma), hadas (myrta) a arava (vrba). Tyto rostliny se spojují do svazku a používají při modlitbách jako symbol jednoty a rozmanitosti lidu Izraele.
Oslavy a bohoslužby
První den svátku je dnem odpočinku (jomtov), kdy se nepracuje a konají se slavnostní bohoslužby. V dalších dnech se pokračuje v oslavách, které zahrnují čtení z Tóry, zpěv Hallel (chvalozpěvů) a procesí s lulavem kolem synagogy.
Sedmý den svátku se nazývá Hošana raba a má zvláštní liturgii, která zahrnuje sedminásobné obcházení kolem čtecího pultu a symbolické bití vrbovými ratolestmi. Osmý den, Šmini aceret, je samostatným svátkem, který se často slaví spolu s Simchat Tóra – radostí z Tóry, kdy se dokončuje roční cyklus čtení Tóry a začíná nový.
Současné slavení
Dnes se Sukot slaví jak v Izraeli, tak v židovských komunitách po celém světě. V mnoha městech se staví veřejné suky, pořádají se společné večeře, kulturní akce a vzdělávací programy. Svátek je vnímán jako čas radosti, pohostinnosti a duchovního zamyšlení nad pomíjivostí materiálního světa a důvěrou v Boha.