Den ústavy
17. června, sobota
Historické pozadí
Po napoleonských válkách bylo Norsko v roce 1814 postoupeno Švédsku v rámci Kielské smlouvy. Norové však využili příležitosti k vyhlášení nezávislosti a vytvoření vlastní ústavy. Dne 17. května 1814 byla ústava schválena Národním shromážděním v Eidsvollu, čímž se Norsko pokusilo stát samostatným státem. I když bylo později nuceno vstoupit do personální unie se Švédskem, ústava zůstala v platnosti a stala se základem norské státnosti.
Tradiční oslavy
Den ústavy je v Norsku slaven s velkým nadšením a patří mezi největší veřejné slavnosti v zemi. Na rozdíl od jiných národních svátků se nejedná o vojenskou přehlídku, ale o oslavu dětí, kultury a národní hrdosti. Typické jsou průvody dětí (tzv. <i>barnetog</i>), které se konají ve městech a obcích po celé zemi.
Mezi hlavní prvky oslav patří:
- Dětské průvody s vlajkami, hudebními kapelami a tradičními kroji (bunad)
- Vyvěšování norských vlajek na domech a veřejných budovách
- Projevy politiků a veřejných osobností
- Tradiční jídla jako zmrzlina, párky v rohlíku a koláče
- Slavnostní atmosféra v ulicích, kde lidé zpívají národní písně a nosí národní kroje
Význam pro norskou společnost
Den ústavy je nejen připomínkou historického milníku, ale také oslavou demokratických hodnot a jednoty norského národa. Je to den, kdy se Norové všech věkových kategorií a původu spojují v oslavě své identity a svobody. Tento svátek má silný symbolický význam a je hluboce zakořeněn v norské kultuře.
Mezinárodní oslavy
Norové žijící v zahraničí často pořádají vlastní oslavy 17. května, zejména ve městech s velkými norskými komunitami, jako jsou New York, Londýn nebo Sydney. Tyto akce zahrnují průvody, kulturní vystoupení a společenská setkání, která udržují norské tradice živé i mimo hranice země.
Den ústavy v jiných letech
- 2021 17. června, pondělí
- 2022 17. června, úterý
- 2023 17. června, středa
- 2024 17. června, pátek
- 2026 17. června, neděle