Den nezávislosti
3. července, čtvrtek
Historické pozadí
Původně byl Den nezávislosti slaven 27. července, kdy v roce 1990 Nejvyšší sovět Běloruské sovětské socialistické republiky přijal Deklaraci o státní suverenitě. Po referendu v roce 1996, iniciovaném prezidentem Alexandrem Lukašenkem, byl však svátek přesunut na 3. července, aby se zdůraznila role Sovětského svazu v osvobození Běloruska během Velké vlastenecké války.
Průběh oslav
Den nezávislosti je v Bělorusku dnem pracovního klidu a je doprovázen řadou oficiálních i neoficiálních akcí:
- Slavnostní vojenská přehlídka v Minsku, která představuje ozbrojené síly země a jejich připravenost bránit vlast.
- Vzpomínkové akce u památníků padlých vojáků a civilistů, zejména u Minské pevnosti a dalších míst spojených s druhou světovou válkou.
- Kulturní programy, koncerty, výstavy a festivaly po celé zemi.
- Večerní ohňostroj, který symbolicky uzavírá den oslav.
Politický a společenský význam
Den nezávislosti má v Bělorusku nejen historický, ale i politický význam. Je často využíván k posílení národní identity a státní ideologie. Kritici však upozorňují, že přesunutí data svátku z původního dne vyhlášení suverenity na den osvobození Minsku odráží proruskou orientaci běloruského vedení a snahu o zachování sovětského dědictví.
Symbolika a vnímání veřejností
Pro mnoho Bělorusů je tento den příležitostí k uctění památky těch, kteří padli během války, a k oslavě míru a nezávislosti. Nicméně část společnosti, zejména opozice, vnímá svátek kriticky a poukazuje na to, že skutečná nezávislost země je stále omezena politickým režimem a vlivem Ruska.
Den nezávislosti tak zůstává významným, ale zároveň i kontroverzním svátkem, který odráží složitou historii a současnost Běloruska.
Den nezávislosti v jiných letech
- 2021 3. července, sobota
- 2022 3. července, neděle
- 2023 3. července, pondělí
- 2024 3. července, středa
- 2026 3. července, pátek