Purim
4. dubna, středa
Původ a význam
Purim je svátek oslavující vítězství dobra nad zlem, odvahu jednotlivce a Boží prozřetelnost, i když jméno Boha není v Knize Ester výslovně zmíněno. Slovo „Purim“ pochází z hebrejského slova „pur“, což znamená „los“, protože Haman losoval datum, kdy měl být židovský národ zničen.
Zvyky a tradice
Purim je jedním z nejveselejších svátků židovského kalendáře a je spojen s řadou specifických tradic:
- Čtení Megilat Ester (Svitku Ester) – během večerní a ranní bohoslužby se čte celý příběh Ester. Při zmínce jména Haman věřící hlučí, dupou nebo používají řehtačky, aby jeho jméno „bylo vymazáno“.
- Posílání dárků – tzv. mišloach manot, balíčky s jídlem a pitím, které se posílají přátelům a rodině.
- Dávání darů chudým – matanot la-evjonim, finanční nebo potravinová pomoc potřebným.
- Slavnostní hostina – purimová se'uda, při níž se jí a pije, často i víno, a oslavuje se s radostí.
- Maškarní kostýmy – lidé se převlékají do různých převleků, což symbolizuje skrytou přítomnost Boha v příběhu Ester.
Purim v moderní době
Purim je slaven nejen v synagogách, ale i v domácnostech a komunitních centrech. V Izraeli i v diaspoře se konají průvody, karnevaly a divadelní představení. Děti i dospělí se účastní oslav v kostýmech a atmosféra je velmi uvolněná a veselá. V některých městech, jako je Jeruzalém, se slaví tzv. Šušan Purim o den později, protože podle tradice se v opevněných městech bojovalo déle.
Purim je nejen připomínkou historické události, ale i oslavou identity, víry a solidarity židovského národa.