Den podzimní rovnodennosti
23. září, úterý
Původ a význam
Shūbun no Hi má své kořeny v buddhistických a šintoistických tradicích. V buddhismu je tento den součástí období Higan, které trvá sedm dní – tři dny před a tři dny po rovnodennosti. Slovo „Higan“ znamená „druhý břeh“ a symbolizuje duchovní přechod od světa utrpení k osvícení. V tomto období se Japonci zaměřují na meditaci, sebereflexi a uctívání předků.
Rodinné a kulturní tradice
Den podzimní rovnodennosti je příležitostí k návštěvě hrobů předků, úklidu hrobových míst a přinášení květin, vonných tyčinek a tradičních pokrmů jako je ohagi – sladké rýžové kuličky obalené v pastě z červených fazolí. Rodiny se často scházejí, aby společně vzpomínaly na zesnulé a posílily rodinné vazby.
Moderní oslavy
Ačkoli má svátek náboženský původ, v moderním Japonsku je také vnímán jako den odpočinku a spojení s přírodou. Lidé často vyrážejí na výlety do přírody, aby si užili podzimní krajinu, nebo tráví čas doma s rodinou. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní svátek, školy a většina pracovišť mají volno.
Symbolika a duchovní rozměr
Podzimní rovnodennost je v japonské kultuře vnímána jako čas rovnováhy – mezi světlem a tmou, mezi duchovním a materiálním světem. Je to období, kdy se lidé snaží dosáhnout vnitřního klidu a harmonie, a připomínají si pomíjivost života, což je důležitý prvek japonské estetiky a filozofie.
Význam v rámci ročního cyklu
Shūbun no Hi je jedním z několika svátků, které reflektují přirozený rytmus ročních období. Spolu s Dnem jarní rovnodennosti (Shunbun no Hi) tvoří důležité body v kalendáři, které propojují přírodní cykly s duchovním životem a každodenními zvyky Japonců.