Den památky aradských mučedníků
6. října, pondělí
Historické pozadí
Maďarská revoluce v roce 1848 byla součástí širší vlny revolucí, které zasáhly Evropu. Maďaři požadovali větší autonomii, zrušení nevolnictví a ústavní reformy. Po počátečních úspěších byla revoluce potlačena díky vojenské pomoci, kterou Habsburkům poskytlo carské Rusko. Po kapitulaci maďarské armády u Világoše v srpnu 1849 následovalo tvrdé potlačení povstání a exemplární tresty.
Poprava v Aradu
Třináct generálů bylo obviněno z velezrady a odsouzeno k smrti. Dvanáct z nich bylo oběšeno, jeden byl popraven zastřelením. Poprava proběhla na vojenském dvoře v Aradu (dnešní Rumunsko) a byla považována za akt pomsty ze strany rakouského císaře Františka Josefa I. Tato událost hluboce zasáhla maďarskou společnost a stala se symbolem národní tragédie.
Význam a připomínka
Den památky aradských mučedníků se v Maďarsku každoročně připomíná 6. října jako den smutku a úcty k těm, kteří položili život za svobodu a nezávislost. Tento den je věnován nejen vzpomínce na popravené generály, ale i všem obětem revoluce. V Aradu i v dalších městech Maďarska se konají pietní akce, kladou se věnce a pořádají se vzpomínkové ceremonie.
Seznam aradských mučedníků
Mezi popravené generály patřili mimo jiné:
- Lázár Vilmos
- Dessewffy Arisztid
- Kiss Ernő
- Schweidel József
- Damjanich János
- Aulich Lajos
- Leiningen-Westerburg Károly
- Nagysándor József
- Poeltenberg Ernő
- Török Ignác
- Vécsey Károly
- Knezich Károly
- Lahner György
Dědictví
Památka aradských mučedníků je v Maďarsku hluboce zakořeněna v národní paměti. Jejich oběť je vnímána jako symbol boje za svobodu, spravedlnost a národní identitu. Den 6. října je připomínkou nejen historické události, ale i hodnot, které tito muži reprezentovali.