Březnová rovnodennost
20. dubna, čtvrtek
Astronomický a přírodní význam
Březnová rovnodennost je jedním ze dvou bodů v roce (druhým je zářijová rovnodennost), kdy je osa Země nakloněna tak, že Slunce svítí kolmo na rovník. Díky tomu dochází k vyrovnání délky dne a noci po celé planetě. Tento jev je důležitý pro určování ročních období a má zásadní význam v astronomii i kalendářních systémech.
Kulturní a náboženský význam
Březnová rovnodennost byla a je oslavována v mnoha kulturách po celém světě jako symbol obnovy, znovuzrození a rovnováhy. V mnoha starověkých civilizacích byla spojována s božstvy plodnosti, slunce a jara.
Mezi známé oslavy a tradice patří:
- Jarní rovnodennost v Persii, známá jako Nowruz – perský Nový rok, který je slaven v Íránu a dalších zemích střední Asie.
- Ostara – pohanský svátek, který slaví příchod jara a je součástí keltského kola roku.
- V některých částech Japonska se slaví svátek Shunbun no Hi, který je věnován rovnováze přírody a uctívání předků.
Symbolika a moderní význam
Rovnodennost je často vnímána jako čas rovnováhy mezi světlem a tmou, což symbolizuje harmonii, nové začátky a obnovu života. V moderní době se březnová rovnodennost často připomíná v rámci ekologických a duchovních hnutí jako příležitost k zamyšlení nad rovnováhou v přírodě i v osobním životě.
Březnová rovnodennost tak spojuje vědecký jev s hlubokým kulturním a duchovním významem, který přetrvává napříč staletími i kontinenty.