Den Lammas
1. srpna, pátek
Původ a historie
Lammas má své kořeny v předkřesťanských keltských oslavách, zejména v irském svátku Lughnasadh, který byl věnován bohu Lughovi, božstvu světla, řemesel a válečnictví. Tento svátek byl příležitostí k pořádání trhů, slavností, sportovních her a svateb. S příchodem křesťanství se svátek transformoval do podoby Lammasu, kdy se první chléb z nové úrody přinášel do kostela jako symbol vděčnosti Bohu.
Tradiční zvyky a symbolika
Lammas je časem oslav hojnosti, plodnosti a tvrdé práce, která přináší své ovoce. Mezi tradiční zvyky patří:
- Pečení chleba z první sklizně obilí
- Ozdobení domova klasy, věnci a slaměnými panenkami
- Pořádání slavností, tanců a trhů
- Děkovné modlitby a požehnání úrody
Symboly tohoto svátku zahrnují obilí, klasy, chléb, srp a slunce – vše, co připomíná cyklus života, sklizně a přeměny.
Moderní oslavy
V současnosti slaví Lammas především příznivci novopohanských směrů, jako je wicca nebo druidství, ale i lidé, kteří se zajímají o přírodní cykly a tradiční zvyky. Oslavy často zahrnují rituály v přírodě, meditace, sdílení jídla a oslavu komunity. Lammas je vnímán jako čas bilancování, vděčnosti a přípravy na nadcházející podzim.
Význam v kole roku
Lammas je jedním z osmi svátků kola roku, které sledují přirozený rytmus přírody. Nachází se mezi letním slunovratem a podzimní rovnodenností a představuje přechod od plného léta k postupnému ubývání světla. Je to období, kdy se slaví plody práce a zároveň se začíná připravovat na temnější část roku.
Den Lammas tak spojuje duchovní, zemědělské a komunitní prvky a připomíná důležitost spojení člověka s přírodou a jejími cykly.