Den přijetí Memoranda slovenského národa
7. června, sobota
Obsah a význam Memoranda
Memorandum slovenského národa obsahovalo konkrétní požadavky na uznání Slováků jako svébytného národa s právem na vlastní jazyk, školství, kulturu a samosprávu. Mezi hlavní body patřilo:
– Uznání slovenského národa jako rovnoprávného s ostatními národy v Uhersku
– Zavedení slovenštiny jako úředního jazyka v oblastech obývaných Slováky
– Zřízení slovenského sněmu (zákonodárného orgánu)
– Podpora slovenského školství a kultury
Memorandum bylo výsledkem snahy slovenské inteligence o zachování národní identity a reakce na maďarizační politiku uherské vlády. Dokument byl předložen císaři Františku Josefovi I., ale nebyl oficiálně přijat, což vedlo k dalšímu útlaku slovenského národního hnutí.
Historický kontext
V polovině 19. století docházelo v Rakouském císařství k výrazným národnostním a politickým změnám. Slovenské národní hnutí, inspirované romantickým nacionalismem a snahami o kulturní emancipaci, hledalo způsoby, jak zajistit svá práva v mnohonárodnostním státě. Memorandum bylo jedním z nejvýznamnějších projevů těchto snah a stalo se symbolem slovenského boje za národní uznání.
Den přijetí Memoranda jako památný den
Na Slovensku je 7. červen připomínán jako Den přijetí Memoranda slovenského národa. Tento den je zařazen mezi památné dny Slovenské republiky a slouží k uctění památky slovenských národních buditelů a jejich úsilí o zachování slovenské identity, jazyka a kultury. Přestože nejde o státní svátek s pracovním volnem, je významným dnem v kalendáři slovenské historie a národní paměti.